Bolest - to je vyslaný varovný signál našeho těla

Každý z nás ve svém životě bolest jistě mnohokrát zakusil. Je to bohužel přirozená součást našeho bytí.

Bolest je nepříjemný fyzický i psychický stav. Často se přihlásí náhle, nečekaně jako tělesná bolest při úrazu nebo jiném poškození našeho organismu. A nebo nás také trápí dlouhodobě, jako chronická bolest, která je však více spojována s psychikou pacienta při jeho přiznaných i nepřiznaných duševních potížích.

Oba typy bolesti, fyzická i duševní, jsou navzájem propojené a obvykle pro pacienta vyčerpávající. Nelze však na tuto nepříjemnou zkušenost pohlížet vždy jen z negativního hlediska. Bolest je totiž i velmi důležitý signál, upozornění našeho těla, že něco není v pořádku. Jejím posláním je přimět nás ke změně, k zamyšlení a také k nalezení ozdravného přístupu k našemu JÁ.

Proto bychom měli tuto informaci přijmout jako důležitou SMS zprávu stěžujícího si organismu. Zamyslet se, co děláme v tomto okamžiku či v našem životě celkově nedobře. Bolest je totiž hlavně volání naší mysli, která se snaží nás tímto způsobem ochránit před případnou velkou zdravotní komplikací nebo celkovým kolapsem organismu.

Právě bolest je to, co nás většinou přiměje k návštěvě lékařské ordinace. Avšak ani lékař nám někdy od problému nedokáže pomoci. Ne vždy totiž má bolest jasnou příčinu, která by šla jednoduše odstranit. A tak lékař doporučí trpícímu alespoň tišící léky, které jsou bohužel většinou návykové a mají i mnoho vedlejších nežádoucích účinků.

Mnohý pacient se s tímto postupem lékaře nesmíří a začne hledat jiná třeba i alternativní řešení. Nakonec zjistí od osvícených odborníků na tuto zdravotní problematiku, že jeho bolest není signál o poškození těla, ale že tento pocit bolesti vytváří náš mozek a nervový systém. Ano, skutečně podle posledních vědeckých výzkumů není bolest objektivní fyziologickou reakcí našeho těla. Bolest je spíše subjektivním zážitkem, který má na svědomí náš mozek a jeho vnímání tohoto nepříjemného stavu. Je to zpráva naší mysli, která nás má uchránit před případnou hrozbou chronické a trvalé bolesti.

Bolest však zažíváme jak tělesnou tak i duševní. Pro mnohé pacienty je bolest duše mnohem nepříjemnější než bolest těla. Je ovšem také známo, že různí lidé vnímají stejnou bolest s různou intenzitou. I bolest je velice individuální, stejně jako prožitky našich emocí a vjemů.

Jednou z hlavních příčin bolesti jsou toxiny a emoční nerovnováha v okruhu jater. Jestliže se toxiny vyskytují v tomto okruhu jater a sleziny stává se takovýto pacient vzteklý až agresivní, v neustálém napětí a nepohodě. Velmi častá je také bolest hlavy, kterou běžně pociťuje až 30 procent populace. Tyto potíže jsou způsobeny v mnohých případech stresem a napětím, který má nepříjemný dopad na naše svaly a jejich tuhnutí a blokaci. Tyto blokády se přenášejí do nervového systému a projevují se tupou, úpěnlivou bolestí hlavy, častými a dlouhotrvajícími migrénami a celkovou bolestí zad. Ukázkovým příkladem, že bolest vysílá náš mozek, mohou být takzvané fantomové bolesti amputovaných, tedy již neexistujících, končetin. Člověk cítí, vnímá zoufalou bolest v místech, která vlastně již dlouho není součástí jeho těla. Řada bolestí vnitřních orgánů je ve skutečnosti také jen zprostředkovanou informací těla, že se orgán zvětšuje, napíná, mění se z nějakého důvodu, například zánětu. Kožní bolesti jsou zase důsledek onemocnění plic. Nemocný jedinec nevyhledává doteky druhého člověka, nesnáší masáže, opalování, trpí sebelítostí a emocionální bolestí. Opakem tohoto stavu může být pacient s nádorovým onemocněním. U něho při bolestech přímo zázračně působí vlídné slovo, hlazení či držení za ruku. Tyto dotyky a laskavá účast mají stejný léčivý dopad na bolest nemocného jako morfium k tišení bolesti.

Stále více lidí si v posledních letech začalo uvědomovat propojení našeho fyzického a duševního těla a snaží se s tím pracovat. Díky tomu jsou v dnešní době velmi oblíbené a s úspěchem provozované východní meditační nebo jiné tělesné ozdravné praktiky ověřené našimi předky. Jóga nebo tai-chi jsou nejznámější a jedny z nejúčinějších cvičení určených k těmto ozdravným procesům našeho JÁ. Řada stoupenců alternativních způsobů léčby bolesti těla i duše na ně nedá dopustit. Přiznávají, že díky těmto cvičením stáhli vnímání bolesti na třetinu původní hodnoty. Propojení mezi myslí a prožitky těla je jedno ze základních poslání jógy. Pomocí cviků jógy lze utišit nebo přímo zahnat myšlenky, které jsou často ovlivněny našimi negativními pocity. Jakmile se nám podaří plně utišit tyto negativní vjemy, usadit se do příjemné jógové pozice, může nám to pomoci zmírnit i naši bolest.

Jakmile si dokážeme uvědomit jak a proč naše tělesná nebo duševní bolest vznikla, otevírají se nám nové možnosti, jak s tímto fenoménem bolesti pracovat či dokonce bojovat. A to za to stojí! Máme to skutečně jen a jen v hlavě!